Některé střevní bakterie, například Parabacteroides goldsteinii, mohou narušit signalizaci mezi střevem a mozkem a potlačit činnost oblastí zodpovědných za učení a paměť. K tomuto závěru dospěli vědci ze Stanfordovy univerzity. Výsledky studie byly zveřejněny v časopise Nature.
V posledních letech vědci aktivně zkoumají takzvanou osu „střevo-mozog“, ale většina studií prokázala pouze souvislost mezi složením mikrobiomu a kognitivními poruchami. Nová studie vysledovala možný mechanismus tohoto vlivu.
Vědci změnili mikrobiom mladých myší tak, že je napojili na starší zvířata nebo jim transplantovali mikroflóru starších jedinců. Zvířata pak podrobili paměťovým testům. Mladé myši se „zestárlým“ mikrobiomem zvládaly hůře úkoly na rozpoznávání nových předmětů. Léčba antibiotiky, která snižuje počet bakterií, zároveň částečně obnovila kognitivní schopnosti.
Zvláštní pozornost vědci věnovali bakterii Parabacteroides goldsteinii, jejíž počet se s věkem zvyšuje. Když jí vědci zamořili střeva myší, zvířata trpěla poruchami paměti. Ukázalo se, že bakterie vylučuje mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem, které snižují aktivitu bloudivého nervu, důležitého komunikačního kanálu mezi střevy a mozkem.
Zároveň se u myší snížila aktivita hipokampu, mozkové oblasti, která hraje klíčovou roli při učení a tvorbě paměti. Vědci předpokládají, že tento účinek souvisí se zánětlivou reakcí vyvolanou prostřednictvím receptoru GPR84.
Když vědci tento receptor zablokovali nebo snížili zánět, negativní účinky mikrobioty na paměť se zmírnily. Kromě toho sloučeniny, které stimulují bloudivý nerv, jako je kapsaicin, také zlepšily paměť u starších zvířat.
Autoři zdůrazňují, že se zatím jedná o pokusy na zvířatech. Výsledky však ukazují na možnou roli střevních bakterií při zhoršování kognitivních funkcí souvisejících s věkem i u lidí.
