K tomuto závěru dospěli vědci z Hongkongské univerzity. Výsledky byly zveřejněny v časopise BMJ Open Diabetes Research & Care.
Vědci použili údaje z amerického Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES) z let 2009-2023. Do analýzy zahrnuli 23 475 osob ve věku 20 až 80 let. Délku spánku porovnávali s eGDR, což je vypočtený ukazatel citlivosti na inzulín. Čím nižší je eGDR, tím vyšší je riziko inzulinové rezistence.
Inzulinová rezistence je považována za jeden z hlavních předchůdců diabetu 2. typu, ale její přítomnost nemusí nutně znamenat rozvoj tohoto onemocnění.
Při včasné korekci životního stylu může stav přetrvávat dlouhou dobu bez progrese.
Analýza odhalila vztah ve tvaru písmene U mezi spánkem a metabolickým zdravím. Nejpříznivější hodnoty eGDR byly pozorovány u osob, které spaly v průměru asi 7 hodin a 18 minut. Při nedostatku spánku bylo jeho zvýšení spojeno se zlepšením metabolismu glukózy.
Naopak však při překročení této délky byl další spánek spojen se zvýšeným rizikem zhoršení – zejména u žen a osob ve věku 40-59 let.
Samostatně vědci hodnotili vliv „přespávání“ o víkendech. U osob, které jsou ve všední dny nevyspalé, byla jedna až dvě hodiny spánku navíc o víkendu spojeny s příznivější metabolickou výkonností. Pokud však člověk již spí dostatečně nebo déle, než je optimální, více než dvě hodiny spánku navíc byly spojeny s horším metabolismem glukózy.
Autoři zdůrazňují, že výsledky vycházejí z pozorování a neprokazují přímý vztah příčiny a následku, ale poukazují na význam vyváženého spánkového režimu v prevenci metabolických poruch.
