Vědci zjistili, že složení krve lidí, kteří se dožili 100 a více let, je v mnoha ohledech bližší složení krve mladých lidí než krve osmdesátníků. K tomuto závěru dospěli vědci z univerzit v Ženevě a Lausanne v rámci projektu SWISS100. Výsledky byly zveřejněny v časopise Aging Cell (AC).
Studie porovnávala krevní parametry 39 dlouhověkých osob ve věku 100-105 let, 59 osob, které dosáhly 80. narozenin, a 40 dobrovolníků ve věku 30-60 let. Vědci analyzovali hladiny 724 proteinů v séru, včetně markerů zánětu a kardiovaskulárního rizika.
Ukázalo se, že u 37 proteinů byly profily dlouhověkých mnohem bližší skupině ukazatelů ve věku 30-60 let než 80letým. Vědci však upozorňují, že změny se týkaly pouze 5 % všech zkoumaných proteinů. Podle autorů tento výsledek nesvědčí o „neexistenci stárnutí“, ale o zpomalení řady klíčových biologických procesů.
Nejvýraznější rozdíly se týkaly proteinů spojených s oxidačním stresem, což je proces, který urychluje stárnutí buněk. Jeho hladina byla u dlouhověkých výrazně nižší. Současně byla nižší i koncentrace antioxidačních proteinů: podle názoru autorů to neodráží nedostatek obrany, ale její původně nižší potřebu v důsledku nízkého oxidačního stresu.
Kromě toho zůstaly u dlouhověkých normální hladiny proteinů regulujících extracelulární matrix. Naopak hladiny zánětlivých molekul, včetně interleukinu-1 alfa, byly snížené. Také metabolismus lipidů a sacharidů vykazoval příznivější profil. Zejména protein DPP-4, který se podílí na regulaci hladiny inzulinu a glukózy, byl dobře zachován.
Autoři zdůrazňují, že genetika vysvětluje pouze asi čtvrtinu fenoménu dlouhověkosti. Významnou roli hraje životní styl, výživa, fyzická aktivita a sociální faktory, které mohou přispívat ke snížení zánětu a oxidačního stresu.
