K tomuto závěru dospěli vědci z Institutu pro neurozobrazování a informatiku na Keck School of Medicine na University of Southern California. Práce byla publikována v časopise Alzheimer’s.
Studie se zúčastnili starší dospělí s kognitivní poruchou i bez ní. Vědci zjistili, že jednoduchá neinvazivní měření průtoku krve mozkem a nasycení tkání kyslíkem souvisí s klíčovými příznaky Alzheimerovy choroby – hromaděním amyloidních plaků a zmenšením objemu hipokampu, oblasti mozku zodpovědné za paměť.
„Amyloid a tau protein jsou často považovány za hlavní faktory Alzheimerovy choroby, ale rozhodující je také zásobování krví a kyslíkem,“ uvedla Amaryllis Ciknia, hlavní autorka práce. Podle ní jsou příznivější ukazatele struktury a biochemie mozku pozorovány také tehdy, když mozkový cévní systém funguje „zdravěji“.
Vědci použili k posouzení funkce cév dvě bezbolestné metody. Transkraniálním dopplerem měřili rychlost průtoku krve ve velkých mozkových tepnách a spektroskopií v blízké infračervené oblasti hodnotili účinnost dodávky kyslíku do mozkové kůry. Matematické modelování pak bylo použito ke spojení těchto údajů do integrálních ukazatelů cerebrovaskulární funkce – schopnosti mozku přizpůsobit zásobování krví změnám tlaku a hladiny oxidu uhličitého.
Účastníci, jejichž cévní indexy se blížily hodnotám kognitivně zdravých jedinců, měli nižší hladiny amyloidu a větší objem hipokampu. Naopak osoby s mírnou kognitivní poruchou nebo demencí měly výrazně horší cévní funkce.
„Tyto ukazatele odrážejí důležité aspekty zdraví mozku a jsou v souladu s údaji z magnetické rezonance a PET, které se běžně používají k hodnocení rizika Alzheimerovy choroby,“ zdůraznila spoluautorka studie Meredith Brasky.
Zjištění posilují hypotézu, že cévní abnormality jsou důležitou součástí patologického procesu u Alzheimerovy choroby a mohou být patrné již v raných stadiích.
Vzhledem k tomu, že použité metody jsou levnější a jednodušší než magnetická rezonance a PET, mohly by být potenciálně využity pro širší screening. Vědci nyní pokračují v dlouhodobém sledování, aby zjistili, zda změny cévních parametrů mohou předpovědět další zhoršení paměti a kognitivních funkcí.
