Nejčastějším nežádoucím účinkem je osmotický průjem, kdy nadbytek vitamínu přitahuje vodu do střev, řekla Gazetě.Ru Anna Menščiková, gastroenteroložka z kliniky Atribeaute.
„Rizika jsou spojena právě s koncentrovanými doplňky stravy, zejména ve formě čisté kyseliny askorbové. Vysoké dávky (obvykle od 1000 mg denně) užívané nalačno mohou způsobit pálení žáhy, nevolnost a nepříjemné pocity. Nejčastějším nežádoucím účinkem je osmotický průjem, kdy nadbytek vitaminu nasává vodu do střev. Lidé s již existujícími problémy (jako je GERD nebo gastritida s překyselením žaludku) by měli být s těmito doplňky obzvláště opatrní a měli by volit šetrné, pufrované formy (např. askorbát vápenatý), vždy po konzultaci s lékařem,“ vysvětlil lékař.
Menščiková také zdůraznila: hlavním a nejbezpečnějším zdrojem vitaminu C by měla zůstat potrava: vyvážená strava, postavená na principu „duhy“, tedy bohatá na barevnou zeleninu, zeleninu a ovoce, plně pokryje denní potřebu dospělého člověka v množství 75-90 mg, aniž by dráždila žaludeční sliznici.
„K příjmu doplňků stravy z lékárny je třeba přistupovat mnohem zdrženlivěji a uvědoměleji a vnímat je jako léčivý přípravek. Užívání vysokých dávek (více než 500-1000 mg denně) je opodstatněné pouze při specifických indikacích, např. při potvrzeném nedostatku, a mělo by se užívat pokud možno s jídlem. Zároveň je nesmírně důležité naslouchat signálům těla: náhlé pálení žáhy nebo poruchy stolice ukazují na nutnost snížit dávku nebo změnit formu léku. Kromě toho by se nemělo zapomínat na hlavní odložené riziko: při dlouhodobém užívání superdávek (více než 1000 mg denně) není hlavní dopad na žaludek, ale na ledviny, což u predisponovaných osob může vyvolat tvorbu oxalátových kamenů. Proto v případě chronických problémů s trávicím traktem nebo ledvinami vyžadují jakékoli experimenty s doplňky konzultaci s odborníkem,“ uzavírá lékař.
