Pravidelný poslech hudby a muzikoterapeutická sezení mohou výrazně zlepšit spánek a paměť u starších lidí. K tomuto závěru dospěli vědci z hudební konzervatoře ve Wuhanu (Čína). Výsledky byly zveřejněny v časopise Frontiers in Psychiatry.
Vědci provedli systematický přehled a metaanalýzu 14 randomizovaných studií, kterých se zúčastnilo 1 730 starších dospělých osob. Souhrnné údaje ukázaly, že hudební programy snížily celkové skóre na škále kvality spánku PSQI v průměru o 3,37 bodu ve srovnání s kontrolními skupinami.
PSQI (Pittsburgh Sleep Quality Index) neboli Pittsburský index kvality spánku hodnotí spánkové návyky, rizika narušení a motivaci a koncentraci při bdění.
Častější poslech hudby navíc u účastníků snížil příznaky deprese (v průměru o 3,94 bodu) a úzkosti (o 9,28 bodu).
Dvě studie rovněž zaznamenaly zlepšení kognitivních schopností, a to v průměru o 2,86 bodu na škále Mini-Mental State Examination (MMSE).
Nejvýraznější účinky byly pozorovány u programů trvajících čtyři až osm týdnů. Optimální byla sezení v délce 30-45 minut s frekvencí až sedmkrát týdně. Zlepšení bylo pozorováno jak u starších osob žijících samostatně, tak u pacientů s Alzheimerovou chorobou, i když u druhé skupiny byl účinek méně výrazný.
Autoři naznačují, že hudba podporovala relaxaci, snižovala emoční napětí a normalizovala fyziologické vzrušení před spaním, což přispělo k rychlejšímu usínání a zlepšení spánkového režimu. Intervence byly bezpečné a neinvazivní, ale vědci zdůrazňují, že je třeba provést další práce vzhledem k metodologickým omezením některých zahrnutých studií.
