Ano, penicilin je nepochybně užitečný v medicíně, ale plísně na potravinách jsou zdraví nebezpečné. To Rusům připomněl moskevský depzdrav.
Je možné plíseň ze zkaženého výrobku odříznout?
Je to přísně zakázáno, varuje agentura. I když plíseň z postiženého místa odříznete, výrobek se nestane bezpečnějším. Zelené ostrůvky jsou pouze viditelnou částí rozrůstající se kolonie patogenních bakterií. Spory plísní se šíří velmi rychle, a to, že je nevidíte, neznamená, že tam nejsou. Například plesnivý plátek nakrájeného chleba již kontaminoval další plátky a totéž lze říci o plísni na povrchu jogurtu.
„Není třeba se snažit plíseň odříznout nebo se pokoušet nějak „zachránit“ tepelnou úpravou, riziko stejně zůstává,“ říká oficiální varování.
Jaká jsou nebezpečí plísní v potravinách?
Plesnivé potraviny jsou nebezpečné pro trávení, zejména pokud jde o potraviny podléhající rychlé zkáze.
„I jeden den prošlé doby použitelnosti u trvanlivých výrobků (mléčné výrobky, maso, hotová jídla) může způsobit vážnou otravu,“ vysvětlují odborníci.
Hlavní příznaky otravy po konzumaci výrobků kontaminovaných plísní:
- průjem;
- bolesti břicha;
- slabost;
- horečka;
- nevolnost, zvracení.
Čím déle jsou plesnivé potraviny skladovány, tím jsou škodlivější. Zatuchlé potraviny mohou například způsobit listeriózu, infekční onemocnění způsobené bakterií Listeria monocytogenes (listerie se může množit v chladničce nebo ve vakuovaných výrobcích). Onemocnění se vyznačuje poškozením centrálního nervového systému, lymfatických uzlin, mandlí, jater. Ohroženy jsou děti, těhotné ženy, starší lidé a osoby s oslabenou imunitou.
Co dělat s plesnivými potravinami?
Plesnivé potraviny je nejlepší okamžitě zlikvidovat. Není třeba nic riskovat. Zákaz se nevztahuje na ty předměty, u nichž se plíseň považuje za součást technologického procesu. V takovém případě musí být obal opatřen zvláštním označením (plíseň je uvedena ve složení nebo je například napsáno: „Sýr s plísní“). Na rozdíl od ušlechtilé plísně má nebezpečná plíseň nepříjemný, zatuchlý nebo vlhký zápach, je nejčastěji zelenošedá a černá, místy „mechovitá“ a roste v nepravidelných skvrnách.
